Konec dubna nám v tomto roce přinesl také zakončení pátého bílovického kurzu Alfa. Začali jsme 18. ledna úvodním večerem s tou zásadní otázkou o smyslu života. „Jde v životě o víc?“ O víc než jen se narodit a umřít, mezitím žít nejlíp, jak to jde, studovat a pracovat, najít si partnera, mít děti, vychovat je, bojovat s nemocemi…? To všechno je dobré, krásné, někdy smutné, pestré… Ale je to všechno jen náhoda?
Jak už jsme se přesvědčili dřív, Alfa nabízí pomocnou ruku právě těm, kdo hledají smysl života a kladou si právě takové otázky. Jako pomyslný úvod do křesťanství můžeme nabídnou během dvanácti večerů právě to, proč my jsme Bohu uvěřili a bez něho si svůj život už nechceme a ani nedokážeme představit. Alfa je pomocí ale i pro nás. I my, přestože jsme se vydali za Kristem a nazýváme se hrdě křesťané, nemůžeme říct, že bychom měli odpovědi na všechny otázky. A ruku na srdce, kdo z nás je bez otázek nebo má už všechny uspokojivě zodpovězené. Alfa je tady pro všechny hledající, ať už jsou na své životní cestě kdekoliv a nazývají se sami věřícími či nevěřícími. Nanabízíme hotové odpovědi. Nabízíme společné hledání.
20 přihlášených hostů bylo milým překvapením. Někteří se jen mihli a ve svobodě, která je důležitou jistotou Alfy, se z různých důvodů rozhodli nepokračovat. Někteří se pak kvůli dalším životním okolnostem rozhosli pro to stejné až v druhé polovině. Přirostli nám k srdci. Všichni. Vznikla nová přátelství a všechny i s jejich radostmi a starostmi předkládáme v modlitbě Pánu. Už během Alfy jsme zažili radost ze křtu Kláry a Pavla, oslavovali jsme svatbu Hanky a Slávka, a to rozhodně není všechno. Bylo to místy divoké, překvapivé, často nepředvidatelné, v únavě i nadšení, s vědomím, že naše síly jsou omezené, v důvěře v Pána, že on se stará, že vidí dál, než vidíme my…
Rozloučili jsme se, zůstáváme v kontaktu a věříme, že těch příležitostí k dalšímu společnému bude čím dál víc.